Vystudovala jsem herectví na brněnské konzervatoři a výchovnou dramatiku na DAMU v Praze. Působila jsem v několika divadlech a to například v Moravském divadle v Olomouci, v Hybernii v Praze, v divadle Semafor nebo v divadle Dokola v Táboře. Absolvovala jsem hned několik pěveckých kurzů, workshopů a soutěží. Byla jsem vyslána reprezentovat ČR na pěveckou soutěž / World Championship of performing arts) do USA. Zahrála jsem si také v TV pořadech a seriálech. V současné době realizuji svůj dětský sen a to spojení divadla a zpěvu. Jsem členkou několika kapel. Těmi hlavními jsou Panorama band a Vojenská ústřední hudba Olomouc. Učím na uměleckých kurzech herectví a muzikál a zajímám se o pedagogickou a terapeutickou stránku. Hlasovému projevu a vědomému herectví. Skrze hudbu a vlastní hlas lze totiž objevit mnoho našich doposud skrytých možností. Víte, že mnozí z nás, díky nevědomě žité úzkosti, mají svůj hlas posazený výše, než je jejich přirozenost? Všichni víme, že hlasový projev a komunikace je pro naše vztahy to nejdůležitější. A tak se učme komunikovat tak, aby výsledkem byla radost, pochopení, spolupráce a ne válka. Protože……… …
vždycky je to pořád stejné. Každá válka, která se kdy bojovala, každý skutek, který zlomil něčí srdce, každé postavení se za vlastní pravdu a bojování za ni, všechny báječné plány, které mohly být skutečné a nestaly se, všechny naše životní události, které jsme spolu mohli sdílet a nesdíleli …..zkrátka každé ničení, které je před námi začíná pořád stejně, ale nemuselo by. Kdybychom si sedli, mluvili spolu a snažili se víc poznat a porozumět. Divadlo je jedna z disciplín, kdy se díváte, posloucháte a mnoho věcí vám dojde. Najednou, jako byste porozuměli. V divadle totiž sedíte a soustředíte se na děj. A tím, že se s postavami nespojujete, jen se díváte, máte odstup od scény i herců, nejste jimi, netrpíte tím, co postava prožívá (pokud tedy nechcete), najednou si můžete sami od sebe něco uvědomit, poznat, porozumět. Jste totiž jen divák. Nepropadáte scénáři ani roli. A totéž můžete využít i v životě. Divadlo je báječné v tom, že se dá využít právě z těchto důvodů terapeuticky. Všechno v našich životech je totiž takové divadlo. Mnoho scén, mnoho herců. Díky divadlu se můžete naučit hrát svoji roli v životě vědomě nebo jí propadnout. Když ji hrajete vědomě, měníte zároveň sami scénář. Když jí propadnete, jste obětí jiného scénáristy. V divadle jsou role a scénář jasně daný. Pokud roli propadne herec, scénář se nezmění. V životě však můžete vědomou rolí, bez propadnutí se do ní, velice ovlivnit scénář, či ho dokonce změnit. A k tomu je divadlo báječným prostředkem, který rádi využíváme k rychlejšímu a zároveň hravějšímu způsobu, jak si sami můžete na něco přijít. Tak se nebojte a přijďte si za námi sehrát vlastní divadlo. Dosadíte si svoje herecké postavy z Vašeho života a něco se o sobě dozvíte. Když si uvědomíte svoji roli, změna scénáře ve Vaší realitě už půjde sama. Kristýna Budišová